Kdo jsem?
V Bradavicích (bohužel) nestuduji.

Když jsem se poprvé ponořila do kouzelnického světa Harryho Pottera, každý den jsem čekala na dopis z Bradavic.

Bohužel jsem se s kouzelnickým nadáním nenarodila a musela jsem se smířit s tím, že brány Velké síně pro mě zůstanou navždy zavřené.

S čím jsem se ale kouzlit naučila, jsou slova. Díky velké lásce ke čtení a psaní si umím se slovy pohrát tak, aby dokázala člověka nejen zaujmout, ale i pobavit. Nespoléhám se jen na spisovnou češtinu. Když je to na místě, použiji hovorové výrazy, které obsah oživí.

Svůj první příběh jsem napsala ve 2. třídě. Byl s vánoční tématikou a v soutěži vyhrál publikaci v tištěné knížce. Dnes už ani nevím, o čem tenkrát byl. Od té doby jsem popsala spoustu bloků a sešitů, v páté třídě jsem dokonce sepsala i vlastní sbírku dětských příběhů o zvířátkách (bohužel odešla na věčnost i s naším prvním počítačem a celým jeho obsahem - tenkrát ještě nikdo nezálohoval).

Jak šel čas, přišla i chvíle rozhodování, co dál s životem. Vzhledem k tomu, že maminka byla učitelka a babička byla učitelka, v podstatě jsem věděla, co mě čeká. Čtyři roky na pajďáku v Karlových Varech byly celkem fajn, psychologie byla můj nejoblíbenější předmět a ve všech ostatních jsem si čmárala a psala bokem všechno možné, jen ne učivo. A tak vznikaly další texty, básničky, písničky a spousta dalšího.

Ve školství jsem vydržela rok. Než jsem se rozhodla, že to není úplně práce pro mě a že chci dělat něco, u čeho se dokážu vypnout do tzv. flow. A zjistila jsem, že to je právě psaní, tvorba obsahu a kouzlení se slovy.

Chci začít tvořit pro skvělé projekty - jak začínající, tak i stávající. Chci být u toho, když se projekt dostane do světa a osloví ostatní. Chci dostat obsah na vyšší level.